A to díky fotovoltaickému jevu, který už v roce 1876 objevili William Grylls Adams a Richard Evans Day (někdy bývá jeho objev nesprávně připisován Edmondu Becquerelovi). Při nižších teplotách díky chlazení fotovoltaických článků je dokonce jejich výkon vyšší než v létě, kdy slunce pálí nejvíc. Samozřejmě celková výroba elektrické energie je menší, protože slunce je na nebi v zimě kratší dobu než v létě a taky je níž nad obzorem, ale i v lednu lze energií slunce pokrýt náklady na ohřev vody zhruba z dvaceti procent. Fotovoltaický článek totiž na rozdíl od solárních termických kolektorů využívá světelnou složku slunečního záření a dokáže to i z rozptýleného světla když je pod mrakem. 

Fotovoltaické panely mají záporný teplotní koeficient – s klesající teplotou jim stoupá napětí a tedy i výkon. Tento koeficient bývá zhruba 0,33% na °C. Při změně teploty o 3°C se napětí změní o 1%. Nominální výkon panelů (ten co má uveden na štítku) se měří při +25°C, takže už při -5°C je napětí vyšší o 10%

Tento jev funguje i obráceně – se stoupající teplotou výkon panelů klesá, což je sice škoda, ale křivka výroby se tak v průběhu roku zplošťuje – v létě, kdy je dlouhý den a slunce dostatek dodávají panely výkon nižší, v zimě jim naopak díky nižším teplotám výkon nezanedbatelně stoupá. Jak se přesně projeví změna teploty na výstupním napětí si můžete spočítat zde.

Protože akumulátory jsou stále ještě velmi drahé a mají omezenou životnost, je výhodné energií vyrobenou fotovoltaickými panely ohřívat právě vodu – bojler je tak jen jiným, nesrovnatelně levnějším akumulátorem.

Takže jak je to skutečně v zimě?

I když špičkové výkony fotovoltaických panelů bývají v zimě skutečně vyšší než v létě, celková výroba je podtstně nižší. V zimě je kratší den, slunce je nízko nad obzorem, takže i vzdálené objekty (stromy, stavby) vrhají na fotovoltaické panely stíny, bývá větší oblačnost a panely jsou často zasypané sněhem. Za tři nejtemnější měsíce roku (listopad, prosinec a leden) u nás dopadne na zem pouhých 8% z celkového ročního úhrnu slunečního záření a to musí být na výrobě panelů znát. V praxi je to obvykle tak, že třeba týden až dva panely nevyrobí téměř nic, pak následuje několik rekordních dnů a pak zase pokles. V každém případě ani zimní období není pro fotovoltaiku zanedbatelné a v Solar Kerberos dokáže i v zimě ušetřit přibližně 20 – 25% energie pro ohřev vody.