Nečekaná pravidelnost…

Nečekaná pravidelnost…

Že většina lidí žije více či méně stereotypně je známo. Stereotyp je obvykle vnímán jako něco negativního, s čím je třeba bojovat, z čeho je třeba se vymanit, ale občas může být stereotyp i užitečný. Ve většině domácností byste ho nalezli i tam, kde byste ho nečekali – ve spotřebě vody. Už pár let hlídám spotřeby všech médií zařízením #energomonitor a objevil jsem, že nám jen velice mírně kolísá spotřeba vody. Posuďte sami:

Co graf vlastně říká? No že sledovaná domácnost (dva dospělí + dvě děti) spotřebovala v listopadu o pouhých dvacet litrů vody míň, než za stejné období v říjnu. O dvacet při celkové spotřebě přes sedm tisíc litrů! A není to žádná náhoda, při analýze celého roku jsou výkyvy v řádu jednotek procent obvykle pouze v létě, kdy lidé častěji nebývají doma. Tento graf sice ukazuje, že v rámci dnů spotřeba vody (a měří se pouze studená voda) kolísá, ale to jenom vlivem pračky a myčky, které se zapínají občas.

No a proč to píšu tady? Co z toho plyne pro fotovoltaický ohřev vody? A proč jsem začal o stereotypech? Protože takovýto stereotyp se velice dobře hodí při dimenzování akumulačního ohřevu vody! Díky stabilní spotřebě lze dobře stanovit kolik teplé vody bude potřeba a přesně zvolit výkon a kapacitu systému. Navíc akumulačním prvkem je v tomto případě obyčejný elektrický bojler, který stojí pár tisíc korun.

Úplně jiná situace je u elektrické energie – tam právě zejména tepelné spotřebiče dokážou pořádně zahýbat s denní spotřebou.  Denní spotřeba elektrické energie nám kolísá od 4kWh do 15kWh – vliv na to má samozřejmě pračka, myčka, elektrická trouba, varná deska, žehlička, teda převážně tepelné spotřebiče. Dimenzovat bateriové úložiště fotovoltaické elektrárny musí být velký kompromis. Jeden extrém je dimenzovat je na dny s vysokou spotřebou – to ale znamená velkou investici a nevyužití části kapacity (která ale stojí spoustu peněz) ve dnech z nižší spotřebou. Druhý extrém je zase dimenzovat úložiště na dny s menší spotřebou, kdy spolehlivě využijete nakoupenou kapacitu, ale když začnete prát nebo vařit, budete mít špatný pocit, že to je už za „placenou energii“. Takže zbývá nějaká zlatá střední cesta. Anebo?

Anebo jednoduše šetřit tu energii, u které tyto problémy odpadají. Statisticky ohřev vody v domácnosti spotřebuje stejné množství energie, co všechny ostatní elektrické spotřebiče. Takže fotovoltaický ohřev vody dokáže ušetřit tolik, co fotovoltaická elektrárna, která bude napájet pračku, myčku, sporák mikrovlnku, osvětlení, televizi, počítače, rádia, žehličku, vrtačku, kulmu, nabíječky, vláčky, šlehač, mixér, holicí strojek…..

Ale takováto fotovoltaická elektrárna bude stát čtyřikrát více…